|
|
Vodní režim krajinného segmentu lesního porostu v podmínkách pařezinového hospodaření
Vichta, Tomáš
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou vodního režimu půd lesního krajinného segmentu. Předmětem zkoumání byla trvalá výzkumná plocha Ušákov s porosty nízkého lesa (pařezin) a vysokého lesa (nepravé kmenoviny) na Školním lesním podniku „Masarykův les“ Křtiny, polesí Bílovice. Hlavním cílem práce je zhodnocení dynamiky vodního režimu půd za hydrologický rok 2018 na tomto krajinném segmentu ve vztahu k provedeným pěstebním zásahům (podúrovňová pročistka s 50% intenzitou) a 30% redukci podkorunových srážek u porostů pařezin a také ve vztahu k hospodářskému tvaru. Z výsledků vyplývá, že v porostech nízkého lesa se zásahy je půdní vláha v průběhu celého zkoumaného období vyšší, naopak u porostů s redukcí podkorunových srážek nižší, a vliv hospodářského tvaru na půdní vláhu se jednoznačně neprokázal. Dalším posláním této práce je i představení základního nástinu metodiky, jak mezi sebou hodnotit kontinuálně a ambulantně získaná data vodního režimu půd z libovolného krajinného segmentu. Na základě této uvedené metodiky byly právě analyzovány jednotlivé vlhkostní veličiny zkoumaných půd.
|
|
|
Vegetation changes in Czech lowland forests over the past decades
Kopecký, Martin ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Diekmann, Martin (oponent)
Vegetační změny českých nížinných lesů během posledních desetiletí Martin Kopecký ABSTRAKT Cílem mé práce bylo zjistit změny ve druhové diverzitě a složení typických nížinných lesů v České Republice. K tomu jsem použil metodu spočívající ve srovnání ploch na kterých byla vegetace poprvé zaznamenána před desítkami let a znovu poté, co byly tyto plochy v nedávné době opětovně dohledány. Nejprve jsem se zaměřil na ověření předpokladů použité metodiky. Historické plochy jdou většinou v terénu lokalizovat jen s určitou mírou nejistoty, což může teoreticky zkreslovat zjištěné vegetační změny. V prvním článku jsme proto zkoumali, zda se zjištěné změny ve vegetaci liší mezi nepřesně a přesně lokalizovanými plochami. Zjistili jsme, že změny jsou plně srovnatelné mezi oběma typy ploch. Výsledky studií založených na nepřesně lokalizovaných plochách lze proto považovat za věrohodné. Metodu založenou na opakovaném záznamu vegetace na nepřesně lokalizovaných plochách jsme použily v druhém článku, kde jsme zkoumali změny vegetace dubových lesů v Milovickém lese. Hlavním zjištěním je výrazný pokles druhové diverzity vegetace a posun v druhovém složení od vegetace teplomilných dubových lesů k vegetaci mezofilních lesů. Druhy, které v čase nejvíce ubyly, jsou zároveň druhy ohrožené vyhynutím v celé České republice. Jako...
|
host ::
RSS.